Neoprávněné poskytování právních služeb

Ministerstvo spravedlnosti v květnu 2023 vydalo příkaz, kterým uznalo PhDr. Mgr. M. P., PhD. vinnou z vinklaření. Jako trest jí za porušení § 52d odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii uložilo napomenutí.

"Jmenovaná v reakci na obdržený příkaz vytýkanou nabídku služeb obratem odstranila, z čehož je patrné, že uložený trest zcela naplnil svou individuálně preventivní funkci a zároveň došlo k odstranění protiprávního stavu," informoval Českou advokátní komoru Mgr. Jiří Císař, vedoucí oddělení mediace, akreditací a postihu vinklaření Ministerstva spravedlnosti ČR.
M. P. nejméně od 19. dubna 2023 do 2. května 2023 prostřednictvím webu mimo jiné za úplatu nabízela právní poradenství, kontrolu správnosti dokumentů a zpracování dokumentů: "Pomáháme vedení škol s řešením problémových situací a dotazů, s kontrolou správnosti dokumentů a jejich zpracování... Cena poradenství dohodou po ujasnění časové náročnosti dotazu..." stálo na webových stránkách.

Ministerstvo spravedlnosti ČR akceptovalo argumenty České advokátní komory a vydalo příkaz, ve kterém uznalo společnost Baribas enterteiment, s.r.o., se sídlem Novomlýnská 1237/2, 110 00 Praha 1 – Nové Město, IČO: 246 87 626, vinnou z tzv. vinklaření (pokoutnictví). Ministerstvo společnosti Baribas enterteiment, s.r.o. (zatím nepravomocně)) uložilo pokutu ve výši 72 000 Kč za spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii.

V odůvodnění příkazu MsP ČR se uvádí: „…v rozporu s § 2 zákona o advokacii, (společnost Baribas enterteiment, s.r.o.) nabízela nejméně v období od 8. 6. 2022 do 30. 6. 2022 prostřednictvím webové stránky „www.dv-partners.cz" pod formálně neexistující obchodní firmou „DV & Partners'' poskytnutí právních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, když na předmětných webových stránkách mimo jiné nabízela právní poradenství a konzultace od 1 800 Kč za hodinu, přičemž dále zde bylo uvedeno např.: ´DV & Partners poskytuje právní poradenství v oblasti cizineckého a imigračního práva... V oblasti obchodního práva nabízíme zajištění komplexních služeb – příprava a sepsání, revize smluv mezi podnikateli, vymáhání a správa pohledávek, včetně zastupování v soudních řízeních, zastupování v řízeních před živnostenskými úřady... Cenová nabídka dalších služeb na míru bude dohodnuta po upřesněni požadavků klienta´, přestože není osobou oprávněnou takové služby poskytovat.“

Posláním Desky (ne)cti, není pouze informovat o případech vinklaření (pokoutnictví, neoprávněného poskytování právních služeb), ale zejména vinklaření předcházet, vzdělávat, rozšiřovat právní vědomí široké veřejnosti o poslání příslušníků advokátního stavu. Chceme poukázat na případ, který se ČAK povedl vyřešit smírnou cestou, bez nutnosti podávat byť „pouze“ přestupkové oznámení. Je to dobrý příklad, že projekt POZOR NA PRÁVNÍ ŠMEJDY! může být vhodnou prevencí, samozřejmě doprovozenou pochopením a vstřícnou reakcí z vinklaření podezřelé strany.

Realitní makléřka si nechala na billboardy umístit reklamu, doprovozenou sdělením o tom, že poskytuje „Komplexní realitní a právní služby“. Dle názoru ČAK lze reklamní text číst tak, že zadavatel reklamy podniká v komplexních realitních a stejně tak v komplexních právních službách. Makléřka po upozornění ze strany ČAK uvedla, že má za to, že reklamní nosič je nutno číst ve vztahu k jejím webovým stránkám, které jsou zde uvedeny. „Zde se lze dočíst, že ony avizované právní služby zajišťují v mém týmu advokáti,“ vysvětlovala.

Po připomenutí a výtce ČAK, že od 1.února 2022 je po novele § 52d Zákona o advokacii třetí skutkovou podstatou přestupku zapovězeno i nabízení právních služeb, okamžitě reagovala vstřícně. Vůči Komoře dotyčná realitní kancelář uznala, že zadaný reklamní text, ale i některé obraty na jejím webu, nebyly šťastně zvoleny. Advokáti, kteří s dotyčnou realitní kanceláří spolupracují, se zavázali realitní kanceláři vysvětlit podstatu problému.

Díky pochopení obou stran tak Komora tento podnět nesignalizovala přestupkovému orgánu (Ministerstvu spravedlnosti) nebo orgánům činným v trestním řízení, což ostatně nečiní nikdy automaticky, vždy se pokouší nejdříve se domluvit. Judikatura k ust. § 251 Trestního zákoníku (TZ) neoprávněné podnikání, a to i s přihlédnutím k neoprávněnému podnikání v právních službách, je ustálená a obsahově dobře čitelná i právním laikům, kteří se někdy riskantně záměrně nebo naopak s rádoby dobrou vírou pouštějí do podnikání v oboru vyhrazeném pouze osobám předvídaným v ust. § 2 ZA. Stejné platí o výstupech Ministerstva spravedlnosti, jakožto přestupkového orgánu, protože od znovuzavedení přestupku vinklaření letos uplyne již pět let.

Česká advokátní komora se začala zabývat dalším z případů možného vinklářství, tedy nelegálního poskytování právních služeb. Tentokrát se jedná o Czech Fair Trade Institut, který se na svých webových stránkách prezentuje jako nezisková organizace, spolek, jehož "účelem je vytváření a poskytování faktických, relevantních, originálních a věcně správných informací v oblastech... advokacie ..." (viz III. Účel spolku).

Na webu Czech Fair Trade Institut se kromě jiného uvádí: 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 77/2020 - 19 ve věci, která se týká rozhodnutí kárných orgánů České advokátní komory, konkrétně Odvolací kárné komise. Kárně obviněný napadl toto rozhodnutí žalobou ve správním soudnictví. Právní názor kasačního soudu co do právní podstaty je souladný se závěrem Odvolací kárné komise ČAK – neoprávněného poskytování právních služeb se může za konkrétních skutkových okolností dopustit i advokátní koncipient. Za zdůraznění stojí především body 26, 29 a 37 odůvodnění publikovaného rozsudku NSS co do vztahu "definice" vinklářství a jeho sankcionování. Rozsudek potvrzuje řádnou činnost kontrolních a kárných orgánů Komory.

Rozsudek 9 As 77/2020 - 19.pdf

Česká advokátní komora (ČAK) informuje, že Městský soud v Praze jako odvolací soud rozhodl  usnesením ze dne 13. srpna 2020 o změně výroku I usnesení soudu prvního stupně, o kterém jsme informovali dříve v článku "ČAK respektuje předběžné opatření, ale názor na vinkláře nemění".

V této souvislosti ČAK sděluje, že ve sporu bude pokračovat, neboť se domnívá, že k tomu, aby někdo hodnotil jednání někoho jiného jako protiprávní, nepotřebuje úřední rozhodnutí o tom, že takovým jednáním byl spáchán přestupek nebo trestný činí. Česká advokátní komora se domnívá, že to, co osoby vystupující pod adresou INDOC uvádějí jako svoji činnost spočívající v právním poradenství a zastupování před ÚOHS, je poskytováním právní služby nad rámec běžné občanské výpomoci. A k tomu nejsou tam uvedené osoby, jež nejsou advokáty, oprávněny. Činí-li tak opakovaně a za úplatu, mohlo by jít o přestupek nebo o trestný čin. To ale musí posoudit příslušné orgány.

Usnesení č. j. 22 Co 147/2020- 52.pdf

Česká advokátní komora oznamuje, že Ministerstvo spravedlnosti odložilo dne 13. srpna 2020 na základě jejího oznámení dvě věci podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii, a to z důvodu, že dotčené osoby, kterým byla poskytnuta právní pomoc osobami, které nebyly oprávněny poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii, shodně uvedly, že jim podezřelý (vinklář) poskytl veškeré právní služby bezplatně.

V prvním případě Česká advokátní komora oznámila Ministerstvu spravedlnosti jako příslušnému orgánu podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii. Uvedené oznámení směřovalo proti panu XX, který se měl předmětného přestupku dopustit tím, že jako obecný zmocněnec na základě plné moci opakovaně zastupoval účastníky v řízeních před soudem, ačkoli není osobou oprávněnou poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii. Ministerstvo spravedlnosti neshledalo důvody pro zahájení řízení o přestupku a věc odložilo, neboť v rámci svého šetření zjistilo, že podezřelý poskytoval právní služby čtyřem různým osobám, které shodně uvedly, že podezřelý jim veškeré právní služby poskytl zcela bezplatně. Tato jejich vyjádření pak nebyla nijak v rozporu se skutečnostmi zjištěnými ministerstvem, které nijak nesvědčily o tom, že by služby byly poskytovány úplatně.

V druhém případě Česká advokátní komora oznámila Ministerstvu spravedlnosti jako příslušnému orgánu rovněž podezření ze spáchání přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona o advokacii. Uvedené oznámení směřovalo proti panu YY, který se měl předmětného přestupku dopustit rovněž tím, že jako obecný zmocněnec na základě plné moci opakovaně zastupoval účastníky v řízeních před soudem, ačkoli není osobou oprávněnou poskytovat právní služby podle § 2 zákona o advokacii. Ministerstvo spravedlnosti ani v tomto případě neshledalo důvody pro zahájení řízení o přestupku a věc odložilo, neboť v rámci svého šetření zjistilo, že podezřelý poskytoval právní služby celkem šesti různým osobám, které shodně uvedly, že podezřelý jim veškeré právní služby poskytl zcela bezplatně, resp. nepožadoval odměnu. Tato jejich vyjádření pak nebyla rovněž nijak v rozporu se skutečnostmi zjištěnými ministerstvem, které nijak nesvědčily o tom, že by služby byly poskytovány úplatně.

Česká advokátní komora v této souvislosti upozorňuje, že není povinností toho, komu je služba poskytována, aby za ni platil, pokud jde o vinkláře, tedy osobu, která neoprávněně poskytuje právní službu opakovaně a za úplatu. Pokud za poskytnutí právní služby zaplatí a následně se na něj s dotazem obrátí Ministerstvo spravedlnosti, buď po pravdě sdělí, že služba byla poskytnuta úplatně, anebo bude (s největší pravděpodobností) lhát. Takové jednání pak může být kvalifikováno jako přestupek dle § 2 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů:
 
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a) uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu.
Za to může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

Je tedy věcí každého, kdo by tímto způsobem kryl osobu, která právní službu poskytla, zda se mu toto riziko z nějakého důvodu vyplatí. Ne ovšem dost na tom! Jednání toho, kdo právní službu poskytuje nejen neoprávněně, ale i ve větším rozsahu a za úplatu (po živnostensku) může být s velkou pravděpodobností kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku. Ten, kdo se pokusí pachateli takového jednání pomoci nepravdivým tvrzením o ekonomické podstatě právní služby (její bezplatnosti), riskuje v případě vyzrazení, že lhal, i trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu nadržování dle § 366 trestního zákoníku:

Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta; pomáhá-li však takto pachateli trestného činu, na který trestní zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

A k tomu je třeba připomenout § 6 již zmíněného zákona o některých přestupcích:

Fyzická osoba se jako osoba podávající před orgánem činným v trestním řízení vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným dopustí přestupku tím, že úmyslně uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí.

Jde o přestupek křivého vysvětlení, za který může být uložena pokuta ve výši 50 000 Kč.

ČAK v této souvislosti doporučuje každému, na koho se Ministerstvo spravedlnosti obrátí s dotazem, zda mu byla poskytnuta právní služba určitou osobou a zda se tak stalo úplatně či bezúplatně, aby vážil případnou nepravdivou výpověď chránící vinkláře. Následky mohou být dost drastické.

 Tedy, víte, kdo Vás zastupuje a na základě jakého oprávnění???

Právní praxí není zpochybňován princip, že právní služby zásadně nelze poskytovat prostřednictvím živnosti (§ 3 odst. 2 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.). Kde je princip, jsou obvyklé ataky takový princip zneužít. K tomu je vesměs zneužívána živnost s předmětem činnosti Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a v jeho rámci pak nejčastěji zapsaný obor (podnikatelské) činnosti Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Tento závěr (o zásadní nemožnosti poskytovat právní služby „po živnostensku“) se odvíjí od znění prováděcího předpisu k živnostenskému zákonu (viz Příloha č. 4 a § 25 odst. 2 tohoto zákona), kterým je nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náležitostech jednotlivých živností. 

Živnostenský zákon v příloze IV. vyjmenovává 80 oborů podnikatelské činnosti v rámci živnosti volné s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Pod bodem 58 jde o Realitní činnost a správu a údržbu nemovitostí, pod bodem 60 Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, pod bodem 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy.

Podrobnosti tedy stanovuje u každého oboru podnikatelské činnosti zmíněné nařízení vlády. To v bodu 60, který se týká – jak již shora zmíněno – oboru činnosti Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, výslovně uvádí, že obsahem tohoto oboru (podnikatelské) činnosti není vlastní právní poradenství (právní porady), zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi. Na tomto místě se sluší zdůraznit, že výčet provedený nařízením vlády je výčtem příkladným (viz „zejména“) a lze tomuto ustanovení bezesporu přiřadit i takové formy činností jako jsou ty výslovně (ale také příkladmo) uvedené v § 1 odst. 2 zákona o advokacii, tedy kromě zastupování a udělování právních porad i sepisování listin, zpracování právních rozborů apod.

Má-li jít o neoprávněné podnikání jako přečin dle § 251 trestního zákoníku, pak vodítkem k naplnění této skutkové podstaty musí být takové okolnosti, jako je zejména posouzení:

• zda činnost jmenovaného je srovnatelná s výkonem zaměstnání (soustavnost), přičemž ovšem v zásadě nezáleží na tom, zda šlo o hlavní zdroj příjmů nebo zda taková činnost byla provozována jako doplňková vedle jiné činnosti,
• zda činnost jmenovaného byla provozována s cílem získat trvalý zdroj příjmů (větší rozsah – objem, hrubý obrat, účtované odměny),
• délky (trvání) provozování činnosti jmenovanou (nikoli jednorázovost, nahodilost),
• úmyslu.

Realisticky lze vnímat, že ne každá odhalená činnost již bude odpovídat přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, ale v zásadě každá taková odhalená činnost, nepůjde-li již o přečin dle trestního zákoníku, bude přestupkem či správním deliktem dle předpisů na úseku živnostenského práva a skutky spáchané od 1. 9. 2017 může jako přestupek projednat a rozhodnout o něm Ministerstvo spravedlnosti dle § 52d zákona o advokacii, podle něhož je zapovězeno poskytovat právní služby opakovaně a za úplatu tomu, kdo není oprávněn k jejich poskytování dle § 2 odst. 1 zákona o advokacii, resp. kdo použije označení advokát, ač nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení. 

Po tomto obecnějším úvodu o dvou avizovaných fyzických osobách lze uvést, že první z nich paní M.N. je oprávněna k podnikání v oborech činnosti pod body 58, 60 i 70 ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb. a navíc též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Druhá z nich paní V.N. je oprávněna k podnikání v oborech 60, 70 a též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.

A jaká jejich činnost co do obsahu je předmětem posuzování (takto byly činnosti označeny v jimi vystavených fakturách). Tak například:

• doplnění zápisů z jednání rady obce a zastupitelstva obce
• sepis licenční smlouvy 
• sepis odvolání 
• sepis návrhu na pokračování v řízení 
• sepis zásad o zřizování věcných břemen omezující vlastnické právo obce k věcem nemovitým     
• sepis smlouvy o převodu traktoru Zetor
• poradenství a konzultace dokumentů, včetně jejich vyhledávání
• sepis návrhů na oddlužení.

Činnost těchto dvou fyzických osob je prověřována Policií ČR v Pardubickém kraji a Komora požádala o zaslání vyrozumění o konečném opatření, k němuž policejní orgán dospěje (jako je odložení věci, postoupení věci jako přestupek, návrh na podání obžaloby).

Na zmíněné internetové adrese jsou v rubrice Deska (ne)cti publikovány informace o fyzických či právnických osobách, které, podle mého přesvědčení, jednají v rozporu se zákonem a poskytují právní službu, ačkoliv k tomu nejsou oprávněny.

Za sebe bych tvrdil, že tato informace se týkala těch, kteří provozují webové stránky s označením INDOC. K tomu dodávám, že nejde o právnickou ani fyzickou osobu, ale skutečně jen o webovou adresu.

Zda ti, kteří se na této adrese nabízejí, páchají přestupek podle § 52 d zákona o advokacii anebo dokonce trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku je jinou věcí. Nejsem kompetentní to posuzovat, a proto tak výslovně nečiním. Pouze optimisticky doufám, že na ně také dojde.

Jsem ale oprávněn, jako kdokoliv jiný v rámci svobody slova a práva šířit informace, které jsou nejen pozitivní nebo neutrální, ale také zneklidňující, znepokojující a zraňující, sdělit svůj názor. Ten jsem uvedl v článku s názvem Šmejdi s tradicí. Pokud jde o soudní rozhodnutí, jak patrno,

Česká advokátní komora mu okamžitě vyhověla a článek ČAK UPOZORŇUJE NA ČINNOSTI SDRUŽENÍ INDOC i slova „Sdružení INDOC“ a odkaz „http://www.indoc.cz/ z článku „Šmejdi s tradicí“ promptně zmizely.

Anonymizované rozhodnutí soudu v této věci je, jak patrno, na naší webové stránce přístupné, samozřejmě s úpravami, které, možná až příliš striktně, respektují povinnosti ukládané GDPR.

Protože však Česká advokátní komora má poněkud jinou představu o svobodě slova, proti nařízenému předběžnému opatření bylo podáno odvolání, které pravděpodobně také zveřejníme, ale o tom se ještě musí představenstvo ČAK rozhodnout. V této chvíli by to ale bylo předčasné, protože především se s ním musí seznámit soud a žalující strana. Žalující straně, jak patrno z anonymizovaného usnesení Obvodního soudu, bylo uloženo podat ve věci samé do 3 týdnů od právní moci usnesení žalobu na zdržení se jednání a přiznání přiměřeného zadostiučinění. I v současné situaci ale mám za to, že především všechny advokátky a všichni advokáti České advokátní komory mají právo být informováni detailně, tedy o tom, co zavdalo příčinu k vydání zmíněného předběžného opatření, neboť se jich, byť zprostředkovaně, dotýká. Mohou si tak udělat svůj vlastní názor na to, do jaké míry je předběžné opatření důvodné a do jaké míry je pravdivá či přesvědčivá argumentace těch, kteří ho iniciovali.

Jak řečeno, plně jsme respektovali nařízené předběžné opatření, ale na druhé straně je zřejmé, že pokud si kterýkoliv advokát vyžádá text inkriminovaného článku „ČAK UPOZORŇUJE NA ČINNOSTI SDRUŽENÍ INDOC “ a článku „Šmejdi s tradicí“ bez vypuštění slov „Sdružení INDOC“ a odkazu „http://www.indoc.cz/, má nepochybně právo toto znění dostat a také dostane. Byť ve druhém případě je to asi poněkud nadbytečné, protože článek je stále přístupný a ta dvě slova spolu s odkazem si jistě asi každý dovede doplnit sám. Samozřejmě, pokud si kdokoliv požádá o totéž s poukazem na zákon o svobodném přístupu k informacím, bude tato žádost posuzována v souladu s uvedeným právním předpisem. Mohu-li soudit z prvních ohlasů, pak na záměru České advokátní komory věnovat se velmi zásadním způsobem činnosti vinklářů, se nic měnit nebude. Za sebe pak dodávám, že vydané předběžné opatření prozatím považuji pouze za důkaz, že to asi vždy nebude jednoduché. Rozdíl je pouze v tom, že České advokátní komoře jde o dodržování zákonů a právním šmejdům o chleba.

JUDr. Tomáš Sokol, místopředseda České advokátní komory

Česká advokátní komora sděluje, že ve věci obvinění z přestupku podle § 52d odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, č. j. MSP-13/2018-OJD-SVIN/16, byl uznán vinným obviněný pan YY a byla mu rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 3. února 2020 uložena pokuta ve výši 39 tisíc korun.

V dané věci se obviněný YY provinil tím, že se v rozporu s § 2 zákona o advokacii, tedy aniž by byl subjektem oprávněným k poskytování právních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, poskytl jako podnikající fyzická osoba opakovaně a za úplatu právní služby, například na základě plné moci podal za úplatu za několik osob (věřitelů) přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení.

Úmyslně tedy poskytoval opakovaně a za úplatu právní služby bez řádného oprávnění k jejich poskytování.

Napomenutí vinklářce I. (č.j. MSP-2/2020-OINS-SVIN/4).pdf

V dané věci se obviněný XX provinil tím, že se v rozporu s § 4 zákona o advokacii, tedy aniž by byl advokátem zapsaným na seznamu vedeném ČAK, při jednání s notářkou v řízení o pozůstalosti prezentoval jako advokát, když se prokázal svým někdejším identifikačním průkazem advokáta ČAK, přestože si musel být vědom, že již advokátem není, neboť byl ze seznamu vedeného Českou advokátní komorou vyškrtnut na základě pravomocného kárného rozhodnutí. Úmyslně tedy použil označení „advokát“, ačkoli nesplňoval zákonné podmínky pro používání zmíněného označení.

Příkaz Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-1/2019-OINS-SVIN/9

V dané věci se na něho obrátil pan YY, který se cítil poškozen výše uvedenou společností. Ta s ním uzavřela dvě smlouvy o financování sporů a spolupráci.

Předmětem právního vztahu vzniklého z obou smluv byla činnost Legal Assistance, s. r. o., která měla spočívat v tom, že posoudí obvinění z dopravního přestupku, obstará a bude financovat vhodného advokáta, bude financovat veškeré náklady spojené se správním řízením a bude poskytovat poradenskou a informační činnost.

To za odměnu 40 tisíc Kč za každou uzavřenou smlouvu.

K daným úkonům též pan YY podpisem plné moci výše uvedenou společnost zplnomocnil.

Je jednoznačně zřejmé, že postup Legal Assistance, s. r. o., který po uzavření výše uvedených smluv následoval, nemohl panu YY pomoci. Z obsahu předložené dokumentace v daném případě je pak ještě zcela patrné, že se na jejím obsahu žádným způsobem nepodílel advokát, ačkoliv se k tomuto Legal Assistance, s. r. o., smluvně zavázala. Pokud by byl v těchto věcech advokát jakkoliv aktivní a dokumentaci sepsal, pak by o tom pan YY věděl, protože by v takovém případě bylo advokátovou povinností obstarat si příkaz přímo od pana YY. Pokud jde o další činnosti, ke kterým se Legal Assistance, s. r. o., zavázala, jak je uvedeno výše, pak jednání společnosti po uzavření obou smluv dle doložené dokumentace odpovídá tomu, že to pouze zastíralo skutečnou činnost, tj. poskytování právních služeb – viz přílohy. Z obsahu dokumentace je patrné, že Legal Assistance, s. r. o., zřejmě od samého počátku neměla v úmyslu zajistit panu YY advokáta pro zastupování v obou správních řízeních, ale vylákat 2x 40 tisíc Kč nejen tím, že ho ujišťovala o tom, že bude mít v obou správních řízeních úspěch. V tomto ohledu se pan YY domnívá, že se mohl stát obětí přečinu podvodu a škoda, která mu byla v takém případě způsobena, je ve výši 80 000 Kč. Pan YY se rovněž domnívá, že by mohlo jít o neoprávněné podnikání Legal Assistance, s. r. o., v intencích § 251 odst. 1 trestního zákoníku.

Na základě doložené dokumentace lze tedy pravděpodobně dojít k závěru, že předmět činnosti, ke kterému se Legal Assistance, s. r. o. smluvně zavázala, skutečně odporuje zákonu.